Téměř půlroční důkladná příprava a pak závěrečný finiš beze spánku čekal týmy, které se dostaly do finále soutěže Energie, ekologie a moderní společnost, tedy druhého kola soutěže Bohatství země pořádané třemi fakultami Masarykovy univerzity. Nejlépe se s úkoly zaměřenými na téma zachycování a ukládání oxidu uhličitého a především porotou vypořádali Garnáti, studenti brněnského gymnázia Matyáše Lercha. 

Druhé místo obsadil tým Ondra II a maskoti z gymnázia P. Bezruče ve Frýdku-Místku a o třetí příčku se podělili Křeni z gymnázia Křenová a tým BiGy z Biskupského gymnázia v Brně. Členové týmů, které se umístily na prvních třech místech, dostat na ekonomicko-správní fakultu a na obor geologie na přírodovědecké fakultě MU bez přijímacího řízení.

Celkem patnáct týmů se od října loňského roku muselo vypořádat s náročným úkolem. Pro fiktivní elektrárnu u Sokolnic měli porovnat tři varianty, jak zacházet s emisemi CO2, které přispívají ke globálním změnám klimatu. Srovnávali prodej plynu ropné společnosti, jeho uložení do netěžitelné uhelné sloje a možnost uložení do vytěženého ložiska zemního plynu. Podle porotců by některé práce soutěžních týmů snesly srovnání i s bakalářskými pracemi.

„Když jsme se do soutěže hlásili, nevěděli jsme pořádně, do čeho jdeme. Zaujala nás souvislost s ekologií a o technologii zachycovánía ukládání CO2 jsme se dozvěděli až na úvodním workshopu,“ shodli sečlenové vítězného týmu. Několik měsíců je tak čekalo nejen studium cyklu uhlíku v přírodě a skleníkového efektu, ale především geologie, ekonomie a sociologie.

V týmu si práci rozdělili, Vít Skalník si vybral ekonomii. „Bylo to zajímavé, ale nevím, jestli bych se tomuto oboru chtěl věnovat,“ poznamenal. Opačné pocity měla Monika Mucsková, která zpracovávala sociologické otázky, tedy především problematiku lokálních opozic vůči úložišti CO2 nebo jeho přepravě produktovodem. Kateřina Synková, Kateřina Utíkalová a Klára Přibáňová se pak věnovaly geologii, organizačním záležitostem a kompletaci práce.

Nejsložitější však byla pro čtyři dívky ze sexty a kluka z třetího ročníku čtyřletého gymnázia týmová práce a čas. „Byl problém sejít se dohromady. Podařilo se nám úkoly splnit jen díky paní učitelce Evě Brunnové a panu učiteli Robertu Havláskovi, kteří nás uvolnili z některých hodin, abychom mohli pracovat na projektu,“ uvedla Kateřina Utíkalová.

Nejprve museli zpracovat rešerši, své výsledky mohli průběžně konzultovat s odbornými lektory, a po odevzdání projektu si připravili závěrečnou prezentaci, kterou představili porotě. Tím však jejich cesta za vítězstvím neskončila. Odborníci z přírodovědecké fakulty, ekonomicko-správní fakulty a fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity vybrali ze třinácti týmů, které se závěrečného workshopu zúčastnily, pět finalistů. Těm pak večer pozměnili zadání úkolu. Do rána si měly skupiny připravit nové prezentace a argumenty pro jedinou variantu, prosazení prodeje oxidu uhličitého ropné společnosti, která jej využije na intenzifikaci těžby.

„První reakce na změnu zadání asi nejde slušně vyjádřit a druhá vlastně taky ne. Protože jsme se nedokázali připojit k internetu natolik, abychom zjistili všechny potřebné informace,“ poznamenal Vít Skalník. Většinu noci tak Garnáti pracovali s daty, která si nachystali při přípravě projektu. Internet se podle jejich slov rozjel po druhé hodině ráno a většina týmu spala zhruba tři hodiny.

Jako ostatní si připravili patnáctiminutovou prezentaci, další čtvrt hodinu pak ale museli čelit ostrým dotazům od poroty. Její členové představovali nespokojené občany, skeptické geology i majitele ropné firmy, který nebyl příliš ochoten CO2 koupit. Garnátům k vítězství podle hodnotitelů pomohla nejen dobře strukturovaná prezentace, ale především to, že se nejlépe vypořádali s otázkami poroty a nejlépe ustáli její tlak.